Důl Skalka

Na podzim r. 2004 zahájila Montánní společnost – společnost pro studium, dokumentaci a ochranu technických památek báňské historie, práce směřující ke zpřístupnění části úvodních děl veřejnosti a dala tak vzniknout jedinečnému hornickému muzeu. Jedná se o unikátní technické dílo z devadesáti procent zajištěné valenými klenbami betonové výztuže typu Neubauer, které svým rozsahem a architektonickou zajímavostí nemá u nás obdoby.

Zdroj: Montánní společnost

Velká Amerika

Dno lomu je na úrovni 322 m n.m. (6.těžební patro). Po úroveň 5.těžebního patra tj. 335 m n.m. je zatopen a slouží jako rezervoár vody pro provoz R.D. Mořina.

Mezi etážová přeprava rubaniny byla prováděna prostřednictvím sjezdů. Na úrovni 5.těž. patra je Vodní štola spojující lom s lomem Mexico. Z tohoto tunelu vede svážná chodba na úroveň 3. těž.patra, která ústí v z. části lomu Východ (tzv. Dolní štola).

Na úrovni 5.těž.patra u paty jv. stěny ve střední části lomu ústí Anděrova chodba pokračující směrem k SV. Průběh chodby je paralelní s lomovou stěnou. Přístup do lomu byl umožněn 130 m dlouhým tunelem o profilu 6×6 m. Tunel ústí v nejvýchodnější části lomu.

Text: Lomy Amerika

Pekelská štola

Prokazatelně se zde pracovalo v 17. století, velmi pravděpodobně však počátek těžby spadá již do středověku. Poslední báňské práce zde proběhly v padesátých letech minulého století, kdy byl na lokalitě proveden rozsáhlý geologický průzkum. Při něm bylo nafáráno několik rudních žil o mocnosti do 10 cm. Těžba však nebyla nikdy zahájena pro ekonomicky nízkou hodnotu ložiska.

V sedmdesátých letech byla vstupní část štoly používána jako prostor pro zrání některých druhů sýrů. Dnes je vstup do štoly uzavřen a je možný pouze přes soukromý objekt při patě svahu. Spodní patra důlního díla jsou zaplavena, přístupné části mají délku 527 metrů.

Výňatek z textu: Multimediální mineralogicko – petrografický exkurzní průvodce po území Čech

Štůly pod Orlíkem

Humpolecko stejně jako Jihlavsko, bylo dříve pokládáno za oblast těžby stříbra. Nové průzkumné práce, které byly prováděny  v 70. letech však jednoznačně prokázaly i výskyty zlata.

Primární výskyty zlata byly v minulosti intenzivně těženy i v okolí hradu Orlík. Hlavní 100 m dlouhý úsek hornických dobývek o hloubce 5 – 7 m (jejich dno je zavaleno) je součástí téměř 500 m dlouhého pásma hornických prací.