Hledání Jakubského jezera

Jako mnohé jiné město či památka v České republice má i město Jihlava své pověsti a tajemství. Některé jsou založeny na polopravdách, jiné čerpají z historických dokumentů a jsou předávány po staletí. Jihlava se může pyšnit hned několika, namátkou např. pokladem Sedleckého kláštera ukrytým prý v Jihlavském historickém podzemí anebo právě Jakubské jezero.

Jak jistě víme, Jihlava byla ve středověku nejen důležitým obchodním centrem, ale zejména také mohutnou pevností. Podobně jako jiné pevnosti měla i ta jihlavská pro případ napadení důmyslný obranný systém, a tak se i také pamatovalo na rezervoár vody.

Rezervoár byl patrně vyhlouben při budování pevnosti, přesné datum bohužel neexistuje. Nacházel se zhruba 22 metrů pod povrchem Jakubského náměstí, u nižší věže kostela sv. Jakuba.

Byla to vlastně místnost o půdorysu nepravidelného pětiúhelníku o stranách 16, 14, 8, 7 a 4 metry a o výšce asi tři metry, ze které vedly čtyři chodby. Jedna z chodeb měla vést pod kostel, kudy se ještě za 2. světové války šlo k jezeru dostat. Zde na tehdejší průzkumníky čekal opravdu podivuhodný nález – v místnosti se nacházelo dvanáct rakví s půlmetrovými zlatými kříži! Pravda či výmysl?

Zpět ale k jezeru. Kolem zdi byl zřízen asi dva metry široký chodník, zbytek byl zatopen vodou. Podle vyprávění svědků zde byl řetěz zavěšený na stropě uprostřed místnosti a spuštěný do vody. A nedalo se prý na něj z chodníku dosáhnout.

O nálezu se dozvěděla StB a v roce 1977 měly být na její pokyn zavaleny všechny přístupové cesty k jezeru a domy v okolí, v nichž byly vchody do této části podzemí, již dnes také neexistují. Co se stalo s rakvemi a zlatými kříži, už dnes asi nikdo neví.

Nutno podotknout, že i staré mapy Jihlavského historického podzemí nemají v místech pod Jakubským náměstím žádné záznamy.

Schodiště z kostela

Psal se rok 1995, když se členové občanského sdružení Jihlavský netopýr rozhodli, že tuto „záhadu“ prozkoumají. Náhoda napomohla tomu, že Netopýři dostali možnost brigády na kostele sv. Jakuba a mohli vyčistit velkou věž a posléze i schodiště na jižní straně kostela.

Toto schodiště bylo zvláštní v tom, že vstup na ně byl z půdy kostela a schodiště samotné bylo zasypáno stavební sutí.

Vstup na schodiště

Vstup na schodiště

Netopýrům bylo dovoleno schodiště vyčistit. Práce to vůbec nebyla lehká, prach, sutiny a střešní tašky se musely vyhazovat ven malým úzkým okénkem ve stěně schodiště. Když bylo schodiště vyčištěno až na konec, ke všeobecnému překvapení Netopýři stanuli před zazděným portálem. Po zvážení situace byl proražen malý otvor do zazdívky (viz foto), ale představy o cestě k Jakubskému jezeru se nepotvrdily, schodiště směřuje do lodě kostela. Zavládlo určité zklamání, přece jen bylo vynaloženo nemalé úsilí…

Šachta z fary

V lednu 1995 byla v prostorách svatojakubské fary ve sklepních prostorách nalezena v podlaze sklepa betonová deska ve tvaru čtverce. Když pod ní byla zasunuta násada od lopaty, celá v ní zmizela! Velké překvapení! S velkým úsilím byla deska rozlámána a pod ní se objevil nános bahna.

Postupně byl odebírán materiál a otvor se prohuboval. Ve stěnách se objevily podivné kapsy. Bohužel, jak se postupovalo do hloubky, začala se objevovat spodní voda. Dle odkrytých kapes jsme usoudili, že by mohlo jít o kapsy po trámech, na kterých byl umístěn vrátek.

Pohled na pracoviště

Pohled na pracoviště

Kladli jsme si otázku, co jsme to vůbec našli? Šachtu do podzemí, nebo studnu?

Práce na čištění pokračovaly dál. Bylo nutné přizvat archeology, protože jsme začali nalézat i střepy a starověké nádobí. Jak jsme byli hlouběji a hlouběji, bylo nutno vybudovat výdřevu a do šachty se sestupovalo a vystupovalo po žebříku. Materiál byl vytahován pomocí vrátku a byl skladován v rohu sklepa.

Pohled z šachty

Pohled z šachty

Dne 18. 2. 1995 byla objevena malá štěrbina u podlahy. Spolu se štěrbinou byla i obnažena část staré výdřevy. „Studna to tedy jistě není a mohla by to být těžební šachta, která je i v Starém okruhu, který je pro návštěvníky otevřen,“ řekli jsme si.

Práce na šachtě pokračovaly, stará výdřeva byla úplně obnažena, výklenek se ukázal jako slepý a my narazili na počvu (podlahu). Co jsme vlastně tehdy odkryli, se neví. Byla to jen odpadní jímka? Množství nálezů nádob, střepů by tomu odpovídalo.

Původní výdřeva

Původní výdřeva

Druhá akce za tajemstvím Jakubského jezera nám tedy nevyšla.

Chodba z fary

Téhož roku byl v prostorách svatojakubské fary ve sklepních prostorách nalezen pozůstatek výklenku, který byl umístěn u podlahy (nedaleko od již zmíněné šachty). Směr nového objevu mířil opět pod kostel a tak bylo rozhodnuto o novém výzkumu.

Již po pár dnech se nám podařilo odkrýt kamenný vstup do chodby.

Vstup do chodby

Vstup do chodby

Slepý výklenek

Slepý výklenek

Práce na chodbě trvaly na pokračování několik týdnů, (pracovali jsme hlavně odpoledne a o víkendech) nasypaný materiál zvolna mizel a v dálce se rýsovalo pokračování chodby.

Patrné pokračování. Kam vede?

Patrné pokračování. Kam vede?

Potom však přišlo nenadálé rozhodnutí: práce se musí zastavit! Chodba je v původním stavu, podloží fary je tvořeno pískovci a tudíž by mohlo dojít k sesuvu budovy a přilehlých prostor. Jaké zklamání!

Sklep fary kostela sv. Jakuba byl opuštěn. Jakubské jezero si svoje tajemství opět nenechalo vzít.

Použitý text: Archív Jihlavského Netopýra, stránky www.zjihlavy.cz

Foto: Rudolf Schebesta, Jihlavský netopýr