Štola Na Malém Díle (Kleinwerkl)

Štola Kleinwerkl

Podívejme se společně na další z dalších lokalit Jihlavského dolování, která se nacházela na levém břehu Jihlávky proti domku „Havírna“ pod Sasovem. Zde se nacházela štola Na Malém díle (Kleinwerkl).

Kdo přesně štolu na Malém Beranově začal razit, již dnes nevíme. Z historických pramenů je ale zřejmé, že při obnovování díla bylo nutné nejdříve vyčistit a vydřevit dosavadních 68 metrů, dále že bylo pokračováno v ražbě díla po směru žíly ve stropě.

Zatímco bylo pokračováno v ražbě tohoto díla sledujícího žílu, roku 1774 bylo ve vzdálenosti 446 m od ústí štoly raženo dílo zvané „Prokeš“ a ve vzdálenosti 70 m další dílo „František“. Těžební pole mezi oběma hloubeními poskytovalo závalky a čočky stříbronosné rudy se značným obsahem čistého stříbra.

Přibližně 96 m od ústí byla žíla přerušena mohutnou geotektonickou poruchou, orientovanou ve směru sever – jih. Nezbývalo, než po této poruše pokračovat naslepo a posléze bylo zjištěno, že se žíla pouze posunuje směrem k jihu. Na štole tím vznikl dvojitý pravoúhlý ohyb, což velmi ztěžovalo větrání. Proto byla v délce 250 m vyražena odvětrávací šachta „Josef“.

Ve vzdálenosti 332 m od ústí byla nalezena bohatá rudní čočka, ze které bylo vyraženo nejbohatší hloubení „Jakub“. Roku 1779 bylo započato s ražbou šachty „Terezie“, která pokračovala až za státní silnici. V červnu 1780 dosáhla délka štoly 432 metrů a poté se objevila řada příčných poruch, ve kterých se žíla ztratila. V roce 1781 bylo ještě pokračováno v pracích na šachtě Terezie, jež dosáhla hloubky 74 m, nebylo však dosaženo předpokládaných výsledků a těžba na díle byla definitivně zastavena.

Tato lokalita je dnes nepřístupná, na místě původního vstupu je dnes chataři vybudován kamenný portál.

Použitá literatura: Jaroslav Sláma, Těžba stříbra v okolí města Jihlavy