Po stopách ztracené Jihlavy

Vydejme se spolu Jihlavou za místy, které již dnes neexistují a jsou mnohdy ukryté za fasádami nových domů, či skryty v novodobých stavebních úpravách.
Postupně bych rád přidával další místa s cílem zmapovat stavební vývoj v Jihlavě, místa zaniklá či změněná, místa, které denně míjí desítky lidí, aniž by věděli, co na daném místě bývalo.

Nejsem autorem černobílých fotografií, jsou volně ke stažení na internetu.

Kino Edison

Kino Edison

Kino Edison bylo otevřeno v roce 1914 v secesní vilce od Adolfa Kotnera v dnešních již bývalých Dřevěných Mlýnech, což byla samostatná obec, která byla spojena s Jihlavou v roce 1923. Po roce 1945 byl po osvobození název změněn na Kino Spojenců. Před zbouráním v průběhu 60. let byla budova používána jako sklad barev. Poslední projekce probíhali na venkovním plátně před budovou kina.

Synagoga v Jihlavě

Synagoga

Synagoga v Jihlavě je zaniklá židovská modlitebna postavená v letech 1862–1863, která stávala na rohu Benešovy ulice a Věžní ulice v centru města. Stavba byla zahájená na rohu dnešní Benešovy ulice na místě domu čp. 44 a Věžní ulice v roce 1862, dne 9. září 1863 v 16.30 byla jihlavským rabínem PhDr. Joachimem Jakobem Ungerem zasvěcena. Vystavěna byla podle návrhu Eduarda Rathauského a Alexandra Theunera v historizujícím románsko-maurském stylu. Náklady na stavbu činily 48 000 zlatých.

V roce 1921 synagogu čekala další velká oprava. Došlo ke zpevnění konstrukce krovu pomocí mohutných táhel, což odlehčilo přetíženým stěnám. Rovněž byla zavedena elektřina a renovovány byly i fasády.

Dne 30. března 1939 kolem druhé hodiny ranní byla synagoga vypálena jihlavskými německými nacisty.

V roce 2008 se začalo s úpravou prostranství, při kterém byly odhaleny základy synagogy. Dnes se zde nachází park Gustava Mahlera se sochou tohoto hudebního skladatele a se zakonzervovanými základy synagogy.

Proměna Havlíčkovy ulice

Havlíčkova ulice

Havlíčkova ulice prošla ve dvacátém století razantní proměnou. Bylo potřeba vybudovat vnitřní obchvat města, začala se budovat trolejbusová síť. Na snímku kolem roku 1910 jsou vidět dnes již neexistující bloky domů, které nahradila síť silnic a později také Kulturní dům a obchodními domy Delvita a Billa.

Předbraní brány Matky Boží

Předbraní Matky Boží

Brána, která vznikla v době výstavby města a hradebního systému na počátku 2. poloviny 13. století je typickým symbolem města a jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran.

V letech 1508-1509 byla původní věž brány snesena a postavena nová pozdně gotická brána s vysokým průjezdem s hrotitými portály.

Další úpravy spadají do roku 1548. Po požáru v roce 1551 dostává brána v roce 1564 renesanční nástavbu 4. a 5. parta a dosahuje dnešní výšky 24 metrů. Koruna věže byla ozdobena atikou, jež dala bráně její specifickou podobu.

Součástí brány bylo i složité předbraní s mohutným barbakánem, padacím mostem a několika baštami. Šest metrů široký průjezd býval opatřen padací mříží. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami. Předbraní bylo zbouráno v roce 1862.