Kniha Potulný kejklíř
-

Cesta do Jihlavy
Oba lapkové dorazili k večeru na předměstí Jihlavy. Cestou míjeli nízká hornická stavení a překonávali spousty bláta. Všude se pohybovali muži obtěžkáni rozměrnými vaky, ženy s dětmi i havíři, kteří se unaveni vraceli z šachet. Zbyhněv s Čahounem zabočili do jedné z osad, kde se mezi nakloněnými letitými staveními krčila hospoda s vyřezávanou vývěsní deskou.
-

Do šatlavy s ním!
V hlavě mu dunělo, jako by ho po ní někdo praštil palicí. Cítil, jak se mu zvedá žaludek a v ústech měl pachuť hlíny smíšené s železitou stopou krve. Pomalu otevřel oči, ale ostré světlo mu je donutilo zase zavřít. Vůz se pod ním třásl, dřevo úpělo, jak kola tvrdě najela na kámen. Každé cuknutí
-

Honba na lapky začíná
Jaroslav se na chvíli odmlčel, jako by si to jméno vychutnával, stejně jako víno, jež ještě neokusil. „Vladěna,“ opakoval tiše a usmíval se. „Krásné jméno!“ Dívka se lehce zavrtěla, nejistá z toho, jak na něj zareagovat. „Děkuji,“ odpověděla a tvářila se nenápadně. Respektive snažila se… Jáchym, sedící naproti, si odkašlal a poklepal na džbánek vína.
-

Na stopě
Polná se pohroužila do tmy. Trhovci už dávno poklidili svoje stánky a obyvatelé města se rozešli do svých domovů. Všechno ztichlo, zhasly pochodně, jenom na hradbách občas bliklo světlo procházejících strážných. Město vzniklo koncem 12. století, původně jako malá trhová vesnice, na jedné z větví Haberské stezky. Polná vlastně nikdy v historii nebyla příliš velká. Obehnána byla pásem
-

Před branami
První se probudil Jaroslav. Protáhl se líně pod dekou a otočil se směrem, kde pokojně oddychoval Jáchym. „Nebudu ho budit,“ pomyslel si a přitáhl svou deku až pod bradu. Zachumlal se zavřel opět oči. Seno příjemně vonělo a Jaroslav si uvědomil, že ještě před několika dny nevěděl, kam se bude jeho život ubírat a nyní
-

Dva jsou víc než jeden
„Vstávat,“ ozval se nad ránem přísný hlas. Jáchymovi připadlo, jako by to byl jen sen. Hlas přicházel z velké dálky. „No tak, bude to?“ ozvalo se nad nimi, tentokrát ještě naléhavěji. Chlapci s sebou trhli. Jáchym se posadil a promnul si oči. Spatřil mlhavou postavu, která se nad ním skláněla. Mžoural do šera a viděl vousáče, oděného